Vyvolená

8. února 2014 v 14:12 | Njina |  Vlastní tvorba
Sny jsou zvláštní potvory. Někdy si žádný nezapamatujete a jindy se vám zdá sen tak živý, že je oproti realitě mnohem víc reálnější.



Vlny neúprosně naráží do černé skály, jež se tyčí do výše nad mořskou hladinou.
Kousek od kamenité pláže, mezi temnými skalami, je vybudovaná jakási provizorní vesnička, skrytá před nežádoucími pohledy.
Sledovala jsem slunce, jak se pomalu blíží ke konci své dnešní cesty.
Vedle mě sedí žena v jednoduchých šedých dlouhých šatech.
"Měla by ses schovat." říká. "Myslím, že ještě nejsou připraveni..."
Otáčím hlavu a dívám se přímo do jejích očí.
"Nemůžu jim už dál lhát. Chci, aby věděli kdo ve skutečnosti jsem. Chci, aby spatřili mou pravou podstatu."
Uhýbá pohledem.
Lidé z vesnice se k nám blíží.
Je pozdě na to někam se ukrýt.
Slunce zapadá za obzor.
Začínám zářit.
Ozve se několik výkřiků hrůzy, ale všichni stojí bez pohnutí a sledují mě.
Cítím obrovskou energii vibrující celým mým tělem.
Nedokážu přemýšlet jasně.
V hlavě slyším tisíce hlasů, vidím tisíce tváří mě neznámých lidí.
Ztrácím kontrolu...
Pomalu se blížím k temným hloubkám moře.
Záře neustále narůstá...
Okolo stojící lidé si zakrývají oči před tím neuvěřitelně jasným světlem, všichni kromě ženy v šedém.
A já pozvolna vstupuji do chladných vod moře...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama