Hledá se "Den D"

13. října 2014 v 20:24 | Njina |  Témata týdne
Fajn, tak si to ujasníme. Mám vybrat jeden den, ze svýho života, kterej bych nejradši změnila? Ok, zní to lehce, ale kterej z těch 6327 dnů vybrat, když přinejmenším polovina z nich neproběhla podle mejch představ?
(Pro info narodila sem se 1997 na konci června, kdyby si to někdo chtěl vypočítat :-D )


Začnem od začátku - den mého narození. Tak ten bych nezměnila - svítilo sluníčko, bylo teplo ale ne vedro... Ne ten fakt nechám na pokoji odpočívat v zapomnění, určitě najdu další adepty.


Pak je tu den, kdy jsem potkala Kate. Ona tvrdí, že to nejni zas tak dávno, ale popravdě už je to nějakej ten pátek (cca. 13 let :-D )... Bylo to ve školce. Kate se zrovna přistěhovala a vůbec nikoho tam neznala. Pamatuju si, jak tam stála ve dveřích ve své zelené zástěrce (ty nám tehdy nutili maminky, abychom si neumazali šatičky ale stejně to nepomáhalo :-D ). Já jakožto "nejodvážnější" dítě ze školky (To je ironie! Ach, jakej já jsem byla stydlín... :-) ) jsem k ní přišla, chytila jí za ruku a šla jsem jí provést po školce. Ukázala jsem jí všechny autíčka a lego kostky co jsme tam měli. Bylo mi jí totiž líto, jak tam tak stála, že jsem sebrala odvahu a šla jsem do toho po hlavě... Následovala mě beze slova celý dopoledne a až po obědě z ní vypadlo, že si radši hraje s panenkama... :-D Když o tom tak přemejšlím, tak tenhle den to taky URČITĚ nebude.

Ale co takhle den, kdy jsem dělala příjímačky na gympl? Jo tak o něm bych uvažovala. Když sem totiž přišla do třídy, sedla si k testu z matiky a celej ho posr.la, nebylo mi zrovna do smíchu. To vlastně nejni úplně přesný - já myslela, že jsem ten test napsala dost dobře, ale opak byl pravdou. Měla jsem z matiky pouhých 28%, což bylo nejmíň za předchozích pět let. Čestinu jsem ale dala na 100% bez chybičky, takže aspoň nějaká kompenzace... Na školu jsem se ale přeci jen nedostala, Kate odešla na gympl beze mě a já musela přetrpět základku. Moji drazí spolužáci mě poctili opravdu nádhernou přezdívkou "SYFILIS", ačkoli mi nikdo nedokázal říct, proč mi tak vlastně říkali. Jo, tenhle den bych byla v pokušení změnit, ale jsou i jiné...

Co takhle den, kdy jsem potkala svýho prvního "lieblings Junge" neboli prvního kluka, do kterýho sem se zaláskovala? Bylo to na sjezdu křesťanské mládeže, takže moc šancí sem neměla, jelikož tam to byl samej budoucí svatej... :-D On se ale jevil jako bezva kluk a já, páč mi bylo 14, sem nevěděla jak se chovat a tak sem zvolila typ chování ala "blbka". Mlela sem ani nevim radši co, snažila jsem se chovat jako kdyby mi bylo aspoň o pět let víc a chtěla jsem vypadat chytře - spíš se mi ale dařil pravej opak a radši jsem se od něj teda držela dál. Hm, tenhle den mě taky láká, přeci jen....

Hmmm, málem bych zapomněla na ten den zranění a následného "prozření". Tehdy jsem chodila do první třídy základky. Na hodině náboženství si náš katecheta (učitel) někam odskočil. Já si balila zrovna pár věcí do tašky a ostatní děcka hrála na honěnou mezi starejma dřevěnejma lavicema s celkem ostrejma rohama. Jeden chlapeček co měl zrovna "babu" (o tři roky starší než já) si mylně vyložil to, že sem se zrovna schýbala, abych položila tašku na zem. Asi myslel, že hraju taky a chci mu zmizet pod lavicí. Strčil do mě zezadu, můj smysl pro rovnováhu byl zrovna na dovolený ,no a já to nevybrala... Dopadla jsem obličejem na roh lavice. Hned sem se zase zvedala a nadávala sem mu všim, na co jsem si byla v tom stavu schopná vzpomenout. Dívala sem se na svoje spolužáky, kteří ztuhli hrůzou a jenom na mě zírali. Šáhla sem si na obočí se slovy "Ty blbe, víš jakou z toho budu mít modřinu...". Ucítila jsem, na konečcích prstů něco teplýho. Samozřejmě, že to byla krev! Ten malej vůl mi rozseknul obočí!!!!! Šla sem na záchod si to opláchnout vodou (byla se tehdy v první třídě a tohle byl jedinej způsob ošetření, kterej sem znala.:-D Pálilo to jako blázen!) :-D Moji spolužáci šli za učitelem a řekli mu, že mám něco s obočím.
Pak už to šlo ráz na ráz. Na můj mozek to bylo příliš, a tak zavřel za účelem rekonstrukce. Prostě sem tam sebou sekla. Volali rodiče, ti si pro mě přijeli a rovnou se mnou na pohotovost do nemocnice. Tam mi to hezky zašili a jelo se zpět.
Jo i tenhle den bych změnila...

Můj problém je, že se nedokážu rozhodnout. Tak víte co? Kašlu na to, nechci změnit ani jeden.
Díky všem těm dnům - ať už dobrejm nebo špatnejm jsem teďkon tady...
Díky nim je tu teď má maličkost v celé své kráse.

Aneb jak se říká - "Co tě nezabije, to tě posílí..." Líbající

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janča Janča | E-mail | Web | 22. října 2014 v 15:49 | Reagovat

Být tebou, nejspíš bych si vybrala ten poslední den. Jen nechápu, proč píšeš o tom, jak jsi poznala svoji kamarádku Kate. Zní to, jako bys ji nechtěla znát. :O

2 Njina&Kate Njina&Kate | 30. října 2014 v 16:25 | Reagovat

[1]: No.... :-D Musela sem přeci zmínit i nějakej pozitivní den, aby si lidi  nemysleli, že celej můj život je poskládanej jenom z dnů špatnejch :-? 8-) :-D

3 Janča Janča | E-mail | Web | 31. října 2014 v 21:16 | Reagovat

[2]: Jo takhle, to jsem to zase jenom já nepochopila. :(

4 Njina Njina | 10. listopadu 2014 v 21:27 | Reagovat

Myslím, že nejsi jediná, kdo to nepochopil.... Mám totiž zlozvyk jednoduchý věci složitě popisovat... :-D

5 Njina Njina | 10. listopadu 2014 v 21:29 | Reagovat

[3]: Juj promiň... Tam mělo bejt nepochopila, a ne nepochopil!! :-|  :-D Chybička/překlep :-D se vbloudil/a...

6 Janča Janča | E-mail | Web | 11. listopadu 2014 v 21:30 | Reagovat

[4]: Stává se :D taky dělám věci složitě, i když jdou lehce. :D A za chybějící písmenko se nemusíš propadat do pekel. :D

7 Njina Njina | 17. listopadu 2014 v 19:59 | Reagovat

[6]: Možná se do pekla nepropadnu, ale do nebe mě za to taky nevezmou... :-D A navíc dělám překlepy až moc často! Asi se nad sebou budu muset někdy pořádně zamyslet... :-D

8 Janča Janča | E-mail | Web | 18. listopadu 2014 v 16:19 | Reagovat

[7]: No já nevím, třeba ti to odpustěj, když je tolik horších hříchů. :D

9 Kate Kate | 23. listopadu 2014 v 21:00 | Reagovat

[8]: V tom můžu jenom doufat... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama