O Popelce a pekárně aneb Kéž by to byla jen pohádka!

14. února 2015 v 0:12 | Njina |  Vlastní tvorba
Povím vám pohádku o jedné Popelce, která dneska celý den dřela, aby si vydělala a měla prašulky na bál...



Nu, žila jednou jedna Popelka, která se rozhodla zařídit si brigády v pekárně.
Proč to ta husička udělala? Páč a proto, že jinde nebrali a ona nutně potřebovala korunky na spoustu nových a životně důležitých věcí.
V sobotu ráno (asi kolem půl osmé) zavolali Popelce, že jí zítra budou potřebovat. Mimochodem Popelku vzbudili ze sladkých snů!

Druhý den Popelka vstala, šáteček sobě zavázala a řekla: "Půjdu, matičko, do pekárny, prašulky sobě vydělat..."
A tak Popelka šla a šla až přišla do "obrovské" pekárny. Tam seděli staré ježibaby a kouřili jednu cigaretku za druhou. Mezi nimi byly samozřejmě roztroušeny i normální lidské bytosti - ale převládaly babizny.
Popelku poslali dělat housky a rohlíky, sami ale nejdřív musely dokouřit... Až pak zvedli svá krásná objemná pozadí a odšourali se za "tou novou" (tj. Popelkou).
Celý den po ní mlsně pokukovaly a čekaly, až udělá nějakou chybu. Popelce tak trochen připomínaly supy slétající se k mršině...
Naštěstí byl pátek třináctého - Popelčin šťastný den - a ona nic nerozbila ani nepodělala.
Deset hodin tam dřela za šedesát korun za hodinu. To je dost slušný, ne? NerozhodnýSmějící se

Dokonalý den dovršila zlá macecha (jedna z těch kreatur, co nebohou Popelku chtěly sežrat ještě za živa). Poslala Popelku uklízet a sama dělala tu nejlehčí práci.
Ještě to ta mrcha komentovala slovy: "Koukej, ať je to tady uklizený!"

Žádné "Pořádně to tu ukliď." nebo" Snaž se to tu co nejvíc poklidit.". Něco takovýho bych brala, protože to tam vypadalo, jako by tam nikdo nikdy neuklízel. Ale tohle?
Popelka, která celý den udržovala kamennou masku s blahosklonným výrazem, se teď už vážně neudržela a nas*ala se. Vzala kýbl, hadr a vyšmejdila každej kout, až se všechno nádobí, stroje atd. leskly...

Ta čarodějnice pak poslala Popelu zametat a dělala hrozně uraženou. Vzala znova hadr a všechny ty krásně vyleštěný plochy zamazala hadrem od mouky. Nahlas přitom nadávala, že nic neumí, jak je ta DNEŠNÍ MLÁDEŽ zkažená, líná a obecně hrozná...
Když šla Popelka vylejt špinavou vodu, náhodou jí to podklouzlo a trocha vodičky se BOHUŽEL Nevinný vylila té hodné paní na záda. Ale vážně jen trocha - tak jeden malý hrneček, možná dva... Líbající

Pak přišl kouzelná víla Karel, vedoucí směny a Popelku si vypůjčil na výpomoc jinde... Smějící se
Od té doby se Popelce žilo i dýchalo lépe a konečně se zase mohla usmívat.

Popelku si neodvedl krásný princ na zámek, nenabídl jí svou ruku, nohu ani jinou část těla. Krásný princ se prostě nekonal - buď zabloudil, nebo ho Popelka poslala k šípku...
To JÁ už nevím - to je jiná pohádka.

A pak zazvonil zvonec a hororové směny byl pro Popelku konec!

P.S.: Popelku bolí teďkon celej člověk a je utahaná jak veverka... S vyplazeným jazykem
PlačícíHezkej obrázek psa jsem totiž nemohla najít. Lépe řečeno - žádnej se mi nelíbil... Nerozhodný

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama