Strážkyně

22. března 2015 v 19:58 | Njina&Kate |  Vlastní tvorba
Vysokou travou musel poměrně nedávno někdo procházet. Keyla poklekla a důkladně zkoumala stopy. Napětí z ní vyprchalo. Procházel tudy jenom osamělý člověk, a to už nejméně před polednem.
Na zemi leží taška s věcmi a na ní sedí batole. Roztomilé děťátko s očima barvy ohně - tak zlatavé a hřejivé jsou ty oči. Dívají se, pozorují - nic jim neunikne. Děvčátko se teď tváří vážně, jako by věděla o co jde a chápala celou situaci lépe než její ochránkyně.


Keyla ji zvedne ze země, přes rameno si přehodí tašku s věcmi. Znovu se rozhlédne a ujistí se, že je nikdo nesleduje. Jistým krokem zamíří k lesu. Překračuje kořeny, podlézá větve a dává přitom pozor, aby se dítěti neudělal ani jeden škrábanec.
Děvče se dívá jen na ní, občas se něčemu zcela bezstarostně zasměje.
Les opět řídne. Je jasné, že se přibližují k jeho okraji. Keyla je opět ve střehu. V lese začínají být patrné stopy po přítomnosti lidí - vyšlapané cestičky, pohozené odpadky, polámané větve...
Dítě se přestalo smát a jeho oči se odpoutaly od Keyly. Pozorují okolí a zdá se, že něco hledají. Najednou tleskne ručičkami o sebe, něco zažvatlá a baculatým prstíkem ukazuje před sebe.
"Mám jít tudy?" ptá se Keyla.
Děvče znovu tleskne ručkama a ukáže tím samým směrem. Zlaté oči se vpijí do Keyliných ametistových.
"Jsi si jistá?"
Dál se na sebe dívají, děvčátko dál kývá hlavičkou. Chvíli je ticho.
"Dobře, už jdu... Ale jestli se něco semele, můžeš za to ty."
Drobná ručka pohladí Keylinu tvář a ve hřejivých očích tančí veselé plaménky. Žena s dítětem vykročí směrem ke konci lesa.

Zanedlouho narazily dvě podivné cestovatelky na první stavení. Nejsou nijak dokonalá - zjevně byla postavena narychlo, aby ochránila své majitele před bouřícími živly a nemilosrdnou přírodou. Před nimi si hrají děti - kutálejí si s míčem, vyřežávají postavičky ze dřeva, šijí oblečky panenkám. Ihned, jak uvidí přicházet dvě neznámé, zkamení a zvědavě si příchozí prohlíží.
Keyla jim nevěnuje nejmenší pozornost, jednoduše pokračuje v cestě bez chvíle oddechu, s tvrdou nečitelnou tváří, zato její malá svěřenkyně se co chvíli na někoho usměje.
Děti po chvíli mizí za dveřmi domů. Všichni jsou zvyklí, že nenadálé návštěvy v této nebezpečné době nejsou dobrým znamením.
Keyla s dítětem v náručí kráčí odhodlaně dál.

Za vesnicí není nic pěkného - jen země plná nebezpečí, kam se nikdo rozumný nevydá. Hranici tvoří skála, jíž protíná úzká prasklina. Kdyby jste se zatoulali do těchto končin právě tuto noc, spatřili by jste siluetu dívky, jež v náručí chová spící děcko. Bdí jako strážný anděl nad nevinnou bytostí. Uprostřed noci pronikne skrz mraky úzký měsíční paprsek. Jeho ledové světlo ozáří ztemnělou krajinu a na okamžik poskytně pocit bezpečí a klidu znaveným poutnicím...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 22. března 2015 v 21:06 | Reagovat

Je to strašně krásný příběh, až mě z něj zamrazilo. Máš úžasnou slovní zásobu i fantazii. Dojalo mě to tou atmosférou.
Jen, pokud se mohu zeptat, nějak jsem nepochytila, kam s tím dítětem chtěla jít.
Ale píšeš skvěle, máš můj obdiv, a to se mi většina příběhů na internetu nelíbí. Jen tak dále!

2 Njina Njina | E-mail | 22. března 2015 v 22:13 | Reagovat

[1]: Upřímně - kam s dítětem Keyla míří je zatím tajemství...
Chtěli jsme původně krátkou povídku, co jsme sepsali ve škole, rozpracovat na takovou povídku na pokračování.
Jelikož ani jedna z nás není moc trpělivá, jsem zvědavá, kam až se v příběhu dostaneme. :-P  :-D

"Mrazení" nebylo původně v plánu, ale jako vedlejší účinek se dá pochopit a omluvit... :-D 8-)
Děkujem za kompliment... Ale od vás dvou, Jojo a/nebo Carine, se my, Njina a Kate, máme ještě co učit... :-D
Byl tohle dostatečně zmatený vysvětlující komentář? :-P
Děkujeme, děkuji, děkujeme... :-)

3 Tinna Tinna | Web | 12. května 2015 v 14:54 | Reagovat

Je to krásné :3 Hrozně se mi líbí, jak je to napsané, píšeš vážně pěkně :)

4 Njina Njina | E-mail | 12. května 2015 v 15:52 | Reagovat

[3]: Děkuji za kompliment, ale přeci jenom - tvoje povídka/y :-) se mi líbí víc... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama