O narcismu a Njině...!

24. dubna 2015 v 19:25 | Njina |  Názory
Říká se, že k životu je třeba láska. To je prý to, co nás drží naživu... Já už tu lásku našla dávno, jen jsem si to neuvědomila.
Nepotřebuji nikoho druhého, kdo by mi řekl, že v těch šatech vypadám dokonale, ale v tom červeném tričku zase jako špekounek.
Nepotřebuji držet za ruku někoho druhého, stačí, když spojím svoje ruce.
Líbí se mi moje tmavě modré oči - připomínají mi usínající oblohu.
Zbožňuji svoje vlasy a obecně celou svoji maličkost.
Ale ani v nejmenším nejsem narcistka!

Je to všechno o MNĚ!


Netrpím přehnanou sebeláskou. Tohle je dokonalý příklad zdravé lásky k sobě samé.
Jen tak pro představu - podle následujících bodů prý poznáte narcistu, tak schválně...
  1. Přeceňuje vlastní důležitost, své úspěchy, schopnosti... Vyžaduje, aby ho takto přehnaně hodnotili i ostatní.
  2. Ve fantazii se zabývá nekonečnými vlastními úspěchy, mocí, krásou a podobně.
  3. Je přesvědčen o vlastní výjimečnosti a jedinečnosti, takže jen výjimeční lidé ho mohou pochopit a jen s takovými se může stýkat.
  4. Vyžaduje nepřiměřený obdiv ostatních.
  5. Nárokuje si výjimečné zacházení nebo automatické plnění svých přání a představ.
  6. Využívá druhých jen k dosahování vlastních cílů.
  7. Není s to rozeznat potřeby a city druhých.
  8. Narcista často závidí a bývá přesvědčen, že druzí závidí jemu.
  9. Chová se arogantně a přezíravě.
A jak jsem na tom já?
  • Nikdy jsem si na sobě já, ani moji blízcí, nevšimla takové ošklivé vlastnosti jakou je přeceňování. Já sama se v některých případech spíš trošičku podceňuji, ale jinak svoje možnosti vždy správně odhadnu. Od druhých také nevyžaduji nijaké uctívání nebo klanění. Já jsem já, a tak se k sobě chovám. Názor, který si na mě udělají druzí, jim neberu. Vždycky mě ale rozesměje, když zjistím, že mě podceňovali... To jsem pak v sedmém nebi, že můžu jejich mylný názor opravit.
  • Mám velice bujnou fantazii a přiznejme si to, kdo z nás si nikdy nepředstavoval sám sebe jako svrchovaného vládce vesmíru? To je vtip, lidi! Ne, moje fantazie sice vždycky jede na plné obrátky, ale nezabívá se jen a pouze mnou. Představuji si spíš své okolí a sebe v něm.
  • Ano, jsem přesvědčena o své výjimečnosti, originalitě, SINGULARITĚ! Myslím však, že snáze mě pochopí člověk, kterému důvěřuji a to nemusí být vždy a pouze člověk mě podobný... Skvělým příkladem je Kate. Ona je, co se týče "normálního" života, mým naprostým opakem.
  • Jak jsem již řekla - žádný obdiv nepotřebuji a už vůbec ne přehnaný obdiv. Vždycky, když se mě někdo zeptá: "Jak to všechno tak lehce zvládáš? To je úžasný!", přeběhne mi mráz po zádech, nasadím diplomatický úsměv a odpovím: "Kdybych to všechno zvládat nechtěla, tak to nezvládám... Dělám jen to, co mě baví a v čem vidím nějaký užitek."
  • Jo, někdy jsem sobec, ale kdo z nás ne? Kdo by nechtěl exkluzivní porci zmrzliny? V tu chvíli nás VŠECHNY zřejmě napadne: 'Já jsem něco spešl, ta zmrzka proto patří mně!' a hele! Jsou z nás sobci a narcisti!!!!!
  • Je-li tím "vlastním cílem" myšlen kýbl zmrzliny jen pro mojí osobu, využiju kohokoli, jen abych ho dostala! V tom případě neznám sestry, bratra ni matky či otce...
  • Ani 7. bod se mě netýká. Už od malička jsem dokázala správně vycítit jakou má kdo náladu a jakým způsobem se s ním bavit. Jen jsem toho jako malá neuměla využít k tomu, abych lidem pomáhala. Než jsem dala dohromady několik zaláskovaných párečků... (Mimochodem i svoji první lásku se svou kamarádkou...) Prozatím všechny ty páry spolu zůstali - některé jsou spolu již několik let. Nevinný
  • Závist? Ne, to není můj problém. A že bych měla pocit, že mi závidí ostatní? Co by mi jako sakra měli závidět? To co mám já, to čeho jsem já sama dosáhla jsou moje úspěchy, ostátní mají svojea já jim je vzít nechci. Jestli mi však někdo chce něco závidět, tak ať... Jeho život, jeho volba! Já zvolila jinak...
  • A v posledním bodu (mém oblíbeném!) narážíme na AROGANCI! Jistěže jsem arogantní a to dokonce velice často... Moje domýšlivost ale není skutečná. Jen se arogantně tvářím před těmi, co mě nemají rádi. Tohle chování je totiž dokáže neskutečně vytočit a mě baví je v tomhle stavu pozorovat...

Závěrem bych chtěla říci, že nejsem narcista, nemám komplex méněcennosti ani jinou takovouhle blbinu. Mám se ráda, opravdu ráda. Nemučím svoje tělo zbytečnými dietami (i když někdy mě to přeci jen při pohledu do zrcadla napadne). Dělám to, při čem se cítím šťastná, zdravá a svobodná...
Tohle je moje cesta, pro mě ta jediná správná!
Se zdravou láskou, Njina... LíbajícíS vyplazeným jazykemSmějící se

Příběh Narcise (mytologie)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 barlie barlie | Web | 25. dubna 2015 v 14:13 | Reagovat

Jo asi máš pravdu, každý by se měl mít trochu rád a lidi to pak berou jak narcismus. Myslím, že máš k sobě dobrý přístup :)

2 Njina Njina | E-mail | 25. dubna 2015 v 21:41 | Reagovat

[1]: :-D Jo, dneska se mám ráda, ale až zas něco zpackám, vynadám si až do nebe! :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama