Odpornost na N-tou!

7. května 2015 v 18:32 | Njina |  Názory
Můj češtinář, říkejme mu Saša, je opravdu neuvěřitelnej! Přesněji řečeno je neuvěřitelně slizkej a odpornej. Nejenom zjevem, to se dá přežít, když na něj nekoukáte, ale ta jeho povaha!?!
O mých příhodách s ním by se dala napsat možná i kniha...
Tak třeba dnes...


Sedím si tak před učebnou v křesílku, čtu si svou oblíbenou knížku (Obraz Doriana Graye) a na chodbě téměř nikdo není. Říkám si:"Fajn, aspoň bude klid!"
Nojo...
Jak tušíte správně, klidná volná hodina to opravdu nebyla.
Sedla jsem si, a ani ne za tři minuty se to stalo. Naproti mě se pootevřely dveře od kabinetu. Nejprve vykoukla rozježená nechutně mastná palice Saši, nenápadně se rozhlédla, a když zmerčila mě, rychle se stáhla zpět. Po chvilce mu ale došlo, že jsem si ho zjevně všimla, a tak jako "borec" rozrazil dveře a podrbal se na...
Ehmmm... Řekněme že si podrbal místo, kam slunce nesvítí...
Zavřel za sebou dveře, posunul svoje "sexy" Harry Potterovské brejličky trochu víc dolů a věnoval mi jeden ze svých zkoumavejch pohledů...
No, když říkám MĚ, mám spíš na mysli mé chloubě. Přiznávám - jsem vinna! Nenosím zrovna puritánské kousky oblečení, ale že bych měla výstřihy jako nějaká "dáma z vyšší společnosti", to se teda taky říct nedá!
Můj vražedný a "láskyplný" pohled ho ovšem zjevně zchladil. Zamumlal si pod vousy něco ve stylu:"Ty dnešní holky, to je příšerný! Vypadají jako...". Všimnul si, že na něj dál nepokrytě zírám, proto ukončil svou samomluvu, rychle dozamknul kabinet a rychlým krokem - samozřejmě s rukama v kapsách - odkvačil do neurčita.

Poté jsem ho půl hodinu neviděla a věřte mi, že mi vůbec nechyběl on, ani jeho věrný kamarád SMRAD. Popíši vám, jak sem se se svou životní láskou znovu schledala...
Nejprve se zpoza rohu vynořila dívčina v minisukni, na vysokých podpatkách, na kterých vrávorala jako při hurikánu a v závěsu za ní se objevil i Saša. Holka se zastavila asi dva metry ode mě a prohlížela si výpis maturitních zkoušek. Sašena zastavil tři metry od ní - tedy metr ode mě, což bylo bohužel na dočuch... Dneska zjevně použil extra silný parfém alá popelnice (nebo smetiště).
Přímo zíral na slečniny nohy, potom labužnicky přejel přes břicho až do vyšších partií a tam se zastavil. Vychutnával si ten pohled plných deset vteřin, než si mě opět všiml.
Během vteřiny měl v ruce klíče a odemykal svůj kabinet. Ještě než zalezl, podíval se na slečnu, potom na mě, načež se naše pohledy střetly a on rychle zalez do své nory...

No co vám budu povídat... Na čtení už jsem neměla ani pomyšlení. Jenom se mi před očima přehrávaly nedávné události.
Já mám extrémě silný žaludek, ale málem jsem vrhla, když jsem si na jeho pohled vzpomněla.
Nu, to byl další den se Sašou...
Už začínám vážně uvažovat, že bych mu věnovala celou jednu rubriku.
KřičícíOn za to nestojí, ale chci varovat svět před jemu podobnými lidmi!Křičící

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Scrat Scrat | E-mail | Web | 25. května 2015 v 13:08 | Reagovat

Fuuj :-! Takovýhle úchyláky nesnáším, díky bohu, že takový ve škole nemáme! A tobě přeju hodně štěstí, já být tebou, tak už si stěžuju..

2 Njina Njina | E-mail | 25. května 2015 v 21:55 | Reagovat

[1]: Vpodstatě si nemám na CO stěžovat. Nemám žádný hmatatelný důkaz... Mít fotku, můžou mě osočit z porušování soukromí, mít video, bylo by to ještě horší...
Navíc je to prostě slovo jedné nějaké studentky, proti učiteli, který je tam už asi deset let (nebo kolik let to tam vlastně je...)!
Je to Saša! Hnusák a blb na n-tou... :-( ;-)
A díky, štěstí bude třeba

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama