Prosinec 2015

Co se týče Vánoc...

24. prosince 2015 v 21:39 | Kate |  Názory
Vánoce jsou svátkem, který se dotýká všech lidí, kteří obývají tzv. "civilizované" země... Přijdou nám samozřejmostí, ale kdysi to bylo jinak. Kdysi Vánoce neexistovali.
Přesto se 24.prosince oslavy konali. V těch dnech se slavil jeden z nejdůležitějších svátků celého roku - zimní slunovrat. Slavil se napříč etnickými skupinami, napříč národy, napříč kontinenty.... Slavil se vlastně v celém tehdy známém a možná i neznámém světě.
Ať se nám to líbí, nebo ne, tohle datum si přisvojili křesťané a umístili na něj jednu z jejich důležitých událostí, a to narození jejich spasitele, pastýře, syna Boha, do člověka vtěleného Ježíše Krista...
(Obraz: Leonardo da Vinci - Poslední večeře; Ježíš Kristus je ten chlápek uprostřed Usmívající se)

To jsem i já! (Mimo jiné...)

23. prosince 2015 v 18:37 | Njina |  Témata týdne
Víte, v mém životě existují pouze dva typy lidí - 'ti, kteří se chovají tak jak se chovají' a 'ti, kteří se chovají jak si myslí, že by se měli chovat'.
Já, Njina Athys, patří odevždycky a už navždycky do skupiny "chovají se jak si myslí, že by se měli chovat" - krátký název, že?
Já, Njina Athys, s čistým svědomím prohlašuji, že lidi jako já by se měli zakázat, to vám říkám rovnou!
Objasněme si nyní tedy skupinu "chovají se jak si myslí, že by se měli chovat".


Nechcete někdo jet na letní tábor? (rok 2016)

12. prosince 2015 v 16:05 | Kate |  Letní tábory
Táboru, kam jezdím už od jakživa (od roku 2003), hrozí konec.
Ne z důvodu, že by se nenašly děti, které by chtěly jet. Dětí je vždycky přebytek. Takový přebytek, že se pro ně už ani nedají najít místa a musíme vždycky nejmíň 30 dětí odmítnout (Bohužel... :-( Ale tábořiště prostě není nafukovací!).
Mému letnímu táboru hrozí zánik kvůli nedostatku vedoucích.
Všichni ti lidičkové, kteří s námi jezdili ty dlouhé roky, už nemají chuť. V životě se dostali někam jinam a jejich minulost je pro ně prostě už jen minulostí, kterou nechtějí oživovat. Na jednu stranu je chápu - i já už jsem několik let nechtěla jezdit, ale tábor byl pro mě vždycky něčím nezapomenutelně krásně úžasným!!!

Sice se do vedení tábora začaly plést, řekněme, poněkud příliš nábožensky založené dámy, které si myslí, že ty děti jezdí na tábor jenom proto, že se tam chtějí modlit, modlit a modlit. ALE TOMU TAK VŮBEC NENÍ! Ty ženský sice pracujou s dětmi už bůh ví kolik let, ale za celou tu dobu o nich naprosto nic nezjistily, ani je nepochopily! Tyhle "dámy" netuší, po čem děti touží.
Nechápou, že tábor je tu hlavně od toho, aby jsme udělali radost dětem, abychom jim udělali příjemné nezapomenutelné chvíle nebo aby jsme jim dali nějakou tu herní inspiraci do budoucna, abychom je něco naučili!
Naštěstí jsme tyhle baby vždycky dokázali skrotit a ukázat jim, kam patří! (Přísahám, že ve vší slušnosti a taktnosti!)

Nechci přijít o něco tak úžasného, jako je tenhle letní tábor. Celé je to založené na dobrovolnosti - vedoucí, kuchaři, lidi v technickém zázemí,... To všechno jsou dobrovolníci!
Jenže, když nebudou dobrovolníci, nebude tábor.
Já jezdím ráda!
I kdyby mi nabízeli peníze, odmítla bych je.
Pomocí letního tábora předávám světu svoje myšlenky, nápady a znalosti. Tam se můžu kreativně vyřádit! Tam jsem vždycky potkala lidi, kteří mi vstoupili do života a navždy v něm po své přítomnosti zanechali nějakou památku...

Myslím, že ten tábor mi vždycky dával víc, než jsem mohla já dát "jemu" MrkajícíUsmívající se

NECHCI PŘIJÍT O TOLIK DOBRÝCH VĚCÍ, o tolik krásných vzpomínek a o tolik úžasných budoucích zážitků...

Kdyby se kdokoli z vás chtěl zapojit a pomoct mi, byla bych vám neskonale vděčná!

Můžete mě kontaktovat na njina-blogovém e-mailu: njina97@seznam.cz

Mějte se krásně lidi! :-)

Pitomá dokonalost

8. prosince 2015 v 17:57 | Njina Athys |  Názory
Dokonalost je nuda. Vemte si dokonalého člověka... Ale! To vlastně nemůžete! Takový člověk neexistuje a (jsem optimista, takže dodávám prozatím) ani existovat nemůže.
Dokonalému člověku byste totiž neměli co vytknout. Jenže - teď se dostáváme k tomu nejzábavnějšímu, k paradoxu.
Připusťme si, že by po Zemi vedle nás chodil i jeden dokonalý exemplář homo sapiens sapiens. Co by na něj asi řekli ostatní?


Co pomůže světu?!

8. prosince 2015 v 17:17 | Kate Stone |  Názory
Svět je přehlcený informacemi. Naše vyspělá evropská civilizace je totiž zvyklá hromadit vědění jako strýček Skrblík penízky. Nemyslím, že je to dobře. Kdybych u zrodu vědění stála já, spíše bych se řídila radami starých Keltů. Jejich pojetí je, alespoň pro mě, mnohem přijatelnější. Když se totiž před dlouhými staletími zeptal Řek Kelta, proč svou moudrost také nezapisují, neukádají a kdejak jinak neschromažďují, řekl Kelt jen: "My své vědění totiž nechceme zabít."


Souhra nepravděpodobných náhod

6. prosince 2015 v 1:55 | Njina |  Témata týdne
Dnes jsem se jen chtěla podívat od kina. V autě jsem jela s Kate, ale do kina jsem potom šla sama - Kate šla do nemocnice za zraněnou kamarádkou. Vypůjčila jsem si "mazlíka" od našich a už jsme se vezli. Čekala na nás 60ti km trasa plná překvapení, jak jsme se měli dozvědět cestou.
Film: Hunger games - Síla vzdoru, začátek představení: 20:10. Vyrazili jsme už v půl sedmý, abychom se tam dostali včas. Pro ty so si zatím nevšimli - už ve čtyři odpoledne je celkem slušná tma a v půl sedmý už je prostě černo černá noc. Prvních 20 km bylo v pohodě. Cestu mám už naježděnou, ale ve tmě bylo všechno úplně jiný. Do cesty se připletly nepřehledný zatáčky a v jedné z nich, na nás číhalo první překvapení. Na kraji cesty stálo auto, mírně sjetý v příkopu a za ním modře blikalo policejní auto, ale policajt nikde.
"Brzdi!" křikla Kate.


Ve stínu Rudého bratra aneb O normalizaci a 68.

4. prosince 2015 v 13:36 | Njina (& Kate) |  Témata týdne
Je tomu 26 let, co Rudý ztratil nad naší maličkou, ale hrdou zemičkou kontrolu. Opožděně, ale přece, přijala pozvání na besedu jedna stará paní učitelka a pamětnice celé komunistické éry. Musím se přiznat, že i pro mně je tahle doba něco jako sci-fi = zajímavé, ale neuměla jsem si to nikdy úplně představit. Nikdy to totiž nebylo ukazováno na příbězích skutečných lidí, ale prezentováno jen jako holá, šedá, chladná a chvílemi i nudná nepřehledná fakta...
To se ovšem po téhle přednášce změnilo. Nyní vám přináším přepis přednášky jen s drobnými úpravami tak, jak jsem si ho narychlo poznamenala a zapamatovala...