Rychlé konce

1. března 2017 v 18:59 | Kate |  Názory
Mnoho lidí prožije celý svůj život a nic moc se jim nestane, a když se náhodou stane, situaci v rukou ani náhodou nemají.
U mě je to jiné...
Můj život se děje pro změnu až příliš rychle - bez času na odpočinek a srovnání myšlenek. Stále něco nového končí a něco nového začíná. Každé mé rozhodnutí vedlo k určité situaci a ne vždy mohla být ona situace označena za příjemnou.
Během pár posledních měsíců jsem nadobro opustila jednu lásku a vydala jsem se vstříc další, která ovšem stačila krachnout dříve, než-li vůbec začala.



Vyměnila jsem maličké městečko za jedno z největších měst v Republice a do míst, kde jsem žila 19 let svého života už se vracet nechci. Dusila jsem se ve svém rodišti! Teď jsem doma tam, kde studuji...
Potkala jsem tolik nových lidí a tolika z nich jsem stačila ublížit, avšak i pomoct.
Získala jsem nové přátele a nyní je jednoho po druhém ztrácím... Spíš jsem je ovšem již ztratila dávno.
Potřebovala bych teď, zrovna teď stopnout čas a vrátit ho o pěkný kus.
Ohlédnu-li se nyní zpět, nestačím žasnout, kolik lidí dokáži tak moc poznamenat během tak krátké doby!
Na začátku jsem měla čtyři kamarády...
Jako prvního jsem poznala V., mého kolegu z oboru ve stejném ročníku, se kterým mohlo být hezky - ale to vzala voda již před dlouhou dobou...
V. mi představil P., dalšího našeho společného kolegu z oboru...
A díky P. jsem se měla možnost setkat i s A. - další kolegyňkou z oboru.
Čtyři záchranáři daní dohromady pouhou náhodou a chutí vařit.
S A. jsem se okamžitě seznámila a rychle jsme si porozumněly. Poznala, že jsem do V. tak trochu zamilovaná a prozradila mi, že on do mě taky. Dozvěděla jsem se o jejím zamilování a vzniklo přátelství tak nějak samo od sebe...
A tak nějak se i teď samo od sebe rozpadá a nevím co s tím...
Asi nic - to se tak v životě stává, že když něco končím, něco jiného začíná. To ale neznamená, že to nebolí.
A jelikož to bolí, nějak to ze sebe vypsat musím...

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marie Veronika Marie Veronika | Web | 9. března 2017 v 15:54 | Reagovat

Třeba je to jen krize, která zase přejde? Ty ze začátku nikdy nevypadají, že by mohly přejít... ale i kdyby nebyla - alespoň že si vypsáním ulevilo.

2 Kate Kate | E-mail | Web | 26. března 2017 v 9:06 | Reagovat

[1]: Ano máš pravdu. Třebas to časem ustoupí. Ale příjemné to není, vidět, jak tě tři noví přátelé ignorují... ;-) :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama